Atomová bylina úvodní obrázek

Možná jste četli světoznámou fantasy ságu Úžasná Zeměplocha, zhlédli některou z filmových adaptací nebo jste o plochém světě alespoň něco zaslechli. Možná jste současně zaregistrovali, že vyšla kniha Kuchařka stařenky Oggové. Almanach, který kromě jiného obsahuje podivuhodné recepty z tohoto univerza.

 

Ostatně kdo ze čtenářů by nechtěl ochutnat legendární „Uzenku v rohlíku” Kolíka A.S.P., „Nefalšované klačské karí” paní Tračníkové, „Omáčku Ohó-ohó”, proslulý a nebezpečný „Trpasličí chleba” případně v jistých kruzích velmi oblíbeného „Jahodového klátila”?

 

Coby letitý fanoušek Terryho Pratchetta jsem byl z almanachu přirozeně nadšený, a proto jsem se ihned rozhodl, že zkusím nějaké jídlo ukuchtit. Vařit tak trochu umím (když říkám vařit, myslím vařit pokrmy, ne kávu/čaj – ty samozřejmě také), ale přesto patřím do skupiny mužů, kteří se kolem plotny motají maximálně dvakrát do roka. A to ještě z donucení. Nu což, hrdinství není výsadou pouze filmových či literárních postav...

 

V následujícím textu se podělím o zážitky z jednoho takového motání a zároveň připojím varování pro podobné nadšence. Pamětlivý slov klasika, kdy v receptuře stálo: „Krájejte tři dny staré housky...”, on krájel ani ne půl dne a už jich měl plnou vanu, přistupoval jsem ke kuchařce s obezřetným respektem. Pro začátek postačí lehčí recept se snadno dosažitelnými přísadami.

 

„Chléb a vodu” lorda Vetinariho jsem okamžitě vyloučil pro i na mě přílišné zjednodušení. Po prolistování desítek stran s lákavými pochutinami mi padl zrak na „Pilulky ze sušených žab”. Ano, to je ono! Velice praktická věc, pokud toužíte upadat do stavu permanentní příčetnosti. Navíc v naší přírodě není o žáby nouze, na mnoha komunikacích je lze dokonce zdarma nasbírat již sušené a lisované.

 

Musím se přiznat, že tento elaborát popisuje pokus číslo dva. V prvotním nadšení jsem suroviny spořádaně vyložil na kuchyňskou linku, otevřel kuchařku na předem založeném místě a zděšeně zjistil, že klíčová přísada jaksi chybí. Selhání…

 

Tedy napodruhé jsem podle instrukcí připravil přesně nula sušených žab a oddělil bílek od žloutku, potřebný k výrobě sněhu. „Babičky taky neměly žádný elektrický spotřebiče!” zvolal jsem náhle a tím vyděsil zbývající členy domácnosti. Ušlehám sníh pěkně ručně metlou. Po pěti minutách mně už obě paže umdlévaly. Bílek byl přitom jen decentně prošpikován vzdušnými bublinkami. Kapituloval jsem a sáhl po elektrickém šlehači. Ve chvilce vznikl nádherný, tuhý sníh. Proto bez bázně a hany použijte šlehač hned od začátku.

 

Poté jsem vmíchával ostatní přísady. Zelená potravinářská barva dodala požadovaný odstín, skořice zdatně suplovala kousky rozemletých žab. Rozmanitými pokusy konanými z vlastní iniciativy jsem zjistil, že pravé skokaní barvy lze docílit krátkým zahřátím v mikrovlnné troubě. Potom je iluze dokonalá. Snad ještě dokázat nahradit vůni skořice opravdovým žabím pachem...

 

Skutečné potíže nastaly až v závěrečné fázi vaření. První zádrhel vznikl již během procesu formování pilulek. Ono se lehce napíše vytvarovat do kuliček, ale jak? Hmota byla nejprve příliš řídká (tuzemák použitý místo rumové tresti měl slušné grády), ale to spravilo několik lžic moučkového cukru. Zcela zásadní problém celé kulinářské anabáze však tkvěl v extrémní lepivosti směsi. Z ní nešlo vytvarovat nic, natož kuličky. Možná by pomohla silikonová forma vysypaná cukrem, ale tu autorka nezmiňovala.

 

V dalším kroku měl být plech pokrytý pečicím papírem, na něj položeny uválené kuličky o velikosti hrášku, jež měly cirka osm hodin schnout. Vřele doporučuji pečicí papír nebo co pod tímto názvem prodávají nepoužívat. Substance se totiž k němu, a dokonce i skrz něj dokonale přilepila. Lepivý problém se bohužel překonat nepodařilo, a proto byl úspěch jen poloviční. Pokud záležitost s nadměrnou přilnavostí někdo vyřeší, napište prosím jak.

 

Nehledě na výše napsané byly pilulky (v mém případě neforemné zelenkavé hrudky s kousky pečicího papíru) chuťově dobré a vysoce výkonné, deklarované účinky splnily.

 

Závěrem bych ještě zmínil jednu důležitou informaci: české potravinářské barvy obarví kvalitně cokoliv, čeho se dotknou, takže pozor na ně! Brekeke.1

 

 

1 (napsáno 14.6.2005, revize 3.1.2024)