Narušení. Narušení a poleptaní. Každou noc znovu narychlo poskládaní, abychom proklopýtali dalším dvaceti čtyř hodinovým cyklem. Někdy je opravný proces nedostatečný, to když nemůžeme spát. Jindy je naopak tak intenzivní, až máme noční můry. Dlouhodobý nedostatek spánku a staneme se někým jiným. Nebo něčím.

Mysl by ráda zvítězila nad hmotou, ale je s ní nerozlučně spjata. Tělesná kotva, kterou táhneme za sebou, případně ona táhne nás. Ačkoliv jde z větší části o autonomní chemickou laboratoř, je kolikrát nesmírně vyčerpávající udržet ji v rovnovážném stavu. Termické procesy je třeba řádně chladit, nemluvě o chladiči duševním.

Nehledě na naše touhy, bolesti, úspěchy i neúspěchy, koloběh zrodu a zániku běží dál, lhostejný k pocitům všech subjektů. Nesmírně dávno nastartovaný proces, jež nedokážeme zvrátit. Alespoň prozatím. A hvězdy jen posměšně pomrkávají z galerie nebeské klenby. Sledují svůj oblíbený sitcom, pobaveny lidskými snahami. Titulků netřeba.

Správně tuší, že vesmírná tragikomedie ještě ledasčím překvapí.