Na četná přání, tuším, že byla tři, zveřejňuji dodatečně nezkrácený přepis celé rozmluvy.

„Bože na nebesích nebo kdekoliv jinde, co myslíš, mám postavit dům nebo by stačilo jen zplodit potomka a zasadit javor?”

„Jawohl! Na dům se vys..kašli. Když ti ho nezničí tornádo, záplavy nebo výbuch muničního skladu, tak růst cen stavebního materiálu a úroků z hypotéky zcela určitě.”

„Díky Bože! Spadnul mi šutrák ze srdce, nemusím se zadlužit do konce života.”

„Rádo se stalo, synu, pokladnička pro dobrovolné příspěvky je u východu. Dám ti zdarma ještě dvě rady. Strom můžeš zasadit s pirátama a Anču představ co nejdřív rodičům. Pokladnička je..., ehm, to už jsem vlastně říkal.”

„Dobře Bože, udělám všechno jak říkáš, ale kde budeme bydlet, když nemám stavět?”

„Hlavně nekupuj byt, jdi do pronájmu. Vezmi si úvěr, pořiď nějakou ruinu a za nepřiměřené nájemné v ní ubytuj Ty-víš-koho. Za pár let dluh splatíš a začneš vydělávat.”

„Děkuju za radu, děkuju! Ale myslím Bože, že bys neměl nikomu nadržovat. Ty-víš-kdo lives matter!”

„Neboj, synu, všechno je v nejlepším duchovním pořádku. Ty-víš-kdo se ke mně modlil, že nemá kde bydlet a vezme cokoliv. Flek líz svetr!”


(Utajené rozmluvy 15,7,21)