Brouk hovnivál kuličku svou
po širé mezi válí,
neustává, nepoleví,
za to já ho chválím.

Drobný shrbený chrobák,
kutálí svojí kuličku,
přes trávu i přes kamínek,
přes borovou větvičku.

Na dvorku produkt zajistí,
silně utáhne pásy,
sbíječku z kůlny vytáhne,
co bude dělat asi?

Mistrně hroudu rozbíjí
a je to jen věc vkusu,
jak každý z nás se postaví
k té hromádce trusu.

Horší je, když padá voda,
slunce za mrak vklouzne,
nepozorný člověk snadno
po kupičce sklouzne.

Po buřině zase jasno,
slunce vysouší zahrádku,
brouček opět razí hledat
další čerstvou hromádku.

Závidíme hovniválům,
tu jejich denní jistotu,
spousta práce na čerstvém vzduchu,
když udržují čistotu.