Našel jsem zas inspiraci,
v krásné ženě, ve sklence vína,
i ve slupce od banánu.
Možná jsem všem pro legraci,
něco mě žene, nová síla,
která vznikla proti plánu.

Jako kdysi hlavně v noci,
když slunce oblaka stmívá
a měsíc začal prchat ránu,
duchové mají zem ve své moci
a realita se stírá,
záda si zas nad papírem lámu.

Proč tak konám, snad Genius loci
se přes rameno tajně dívá,
vstřebává každou stranu.
Je dobré mít ho ku pomoci,
jak rytmus hlídá,
as daruji mu přebytečnou manu.