Mladík nebo kmet,
cesta je stejná,
když táhnou vpřed svý
závaží

Dvě hromádky let,
vzpomínek hejna
jejich konání
odráží

V bunkru se krčí
osoba stará,
drží od raket
v dlani šém

Lže a rád mlží,
jak malý Áda,
však zvoní hrana
všem všem všem

Tatíček Sláva,
matička Pýcha,
vleče tu káru
dál a dál

Zašlape práva,
tluče do břicha,
před smrtí každej
generál

Tak ať to lítá,
atomů vřava,
pýcha a hloupost
zarytá

Nebude lípa,
nebude tráva,
Zubatá přesně
počítá